Při tradičním swimrunu v severských zemích neuvidíte závodníka, který by na sobě neměl neopren. Je to jednak tím, že je to součástí povinné výbavy, ale především tamní voda, ve které se závodníci pohybují, může mít bez problému kolem 10°C, což už při delších pobytech může způsobit podchlazení organismu. V našich podmínkách, kdy se teplota vody ve vodních nádržích v období od dubna do října pohybuje v rozmezí 15 – 25°C, už je ale tato otázka na místě a potýká se s ní většina z těch, kteří se míní postavit na start.

Helena Karásková a Martin Flinta v cíli Otillo SwimRun World Tour series – Engadin

Jak na tuto problematiku pohlíží bývalá česká reprezentantka v běhu na lyžích a v současnosti jedna z nejúspěšnějších českých swimrunnerek, která má za sebou i několik pódiových umístění v závodech ÖTILLÖ series, Helena Karásková Erbenová?

 „Prošla jsem triatlonem, kde jsou pravidla na použití a nepoužití neoprenu hodně přísná. U nás se asi dá přemýšlet o tom, že by si ho člověk nevzal, ale při závodech v severských zemích si myslím, že spíš nikoho ani nenapadne, že by si ho nevzal. 

Myslím si, že toto by měla být volba každého závodníka, jestli neopren použije nebo ne. I když bude voda přes 20 stupňů a plavecký úsek bude mít 3 kilometry, já osobně stoprocentně zmrznu. Pravdou je, že všechny závody ÖTILLÖ posílají závodníky do hodně ledové vody a ta je pro mě horší než cokoliv jiného. Speciální neopreny se prodávají s 3/4mi nohavicemi a dlouhými rukávy. Ale většina si je ustřihne nad koleny, aby se lépe běželo, a pak použijí samostatné neoprenové návleky na lýtka. Rukávy většina z nich také stříhá na krátké. Já ne. Jsem hodně zmrzlá po plavání a při běhu si maximálně rozepínám přední zip neoprenu.“

A dá se říci, při jaké teplotě vody byste neopren již doporučila?

„To je těžké, já jsem zmrzlá pořád. Přehrada má 21 stupňů a po 20ti minutách ve vodě je mi hrozná zima…“

Takže při delších úsecích trpíte…

 „Mně je vždycky při dlouhých plavání hrozná zima. Cvakají mi zuby, cítím, že mám ruce úplně ledové a nohy v křeči. Dokonce jsem si i představovala, že jsem v sauně a první závod na Hvaru, kde byl nejdelší úsek 3 kilometry plavání, si posledních asi 15 minut vůbec nepamatuju. Nevím, jak jsem se dostala z vody ven, ale pamatuju si, že jsem si horký čaj lila i na hlavu… v Anglii, kde se plavalo 2 kilometry, pak byl kraťoučký přeběh 500 metrů a znovu kilometr ve vodě, některé páry nebyly schopné vlézt znovu do vody.“

Hlavní funkcí neoprenu je tedy bezpochyby zajištění tepelného komfortu. Má ale použití neoprenu nějaké další výhody?

„Jednoznačná výhoda neoprenu je ta, že jste o dost rychlejší, dobře se pod něj schovají gely i pití a všechno, co při závodě potřebuju.“

Mnoho lidí nám říká „k čemu si budu kupovat neopren, když ho pak už nikde jinde nevyužiju“. Jak to máte Vy? Používáte neopren i jinde než při závodech swimrunu?

„Ano používám, ale to je jiný neopren – na triatlon. Ten swimrunový používám kromě závodu ještě občas při tréninku, když jdu plavat na otevřenou vodu. Sice to je investice, ale když se o něj člověk dobře stará, má ho skoro napořád.“

V té souvislosti se člověk musí zeptat ještě na jednu věc. Neopren se dá koupit doslova za několik set korun, ale také za částky přes deset tisíc korun. To v nich může být takový rozdíl? Co byste případně doporučila někomu, kdo si chce swimrun především vyzkoušet?“

„Největší rozdíly jsou v použití materiálů a tloušťce neoprenu. Ty dražší používají ty nejsilnější vrstvy materiálů pouze na těle, kdežto rukávy  a oblasti ramen jsou z materiálu tenčího, tak aby umožňoval co nejlepší pohyb. Nohy neoprenu u swimrunových modelů jsou úplně z jiného materiálu, který umožňuje téměř normální běh a nijak neomezuje. Rozdíl je pak ještě u zipu. Klasický neopren na triatlon má zip vzadu, kdežto swimrunové modely ho mají buďto pouze vepředu anebo i vzadu. Lépe se pak při dlouhém běhu sundává a zase nandává. Já se při běhu příliš nepřehřívám a mám model s rozepínáním jen vepředu. Ještě nikdy jsem si ho při závodě nesundala.“