Dnes jsme vyzpovídali naši nejlepší swimrunnerku, aktuální mistryni světa a vítězku prvního letošního závodu ze série Ötillö Swimrun world series, Helenu Karáskovou Erbenovou. 

Helčo, s Martinem jste se z kraje dubna zúčastnili prvního letošního swimrunu v chorvatském Hvaru, kde jste ve své kategorii suverénně zvítězili. Druhý mix za vámi zaostal na 5 hodinách o celých 40 minut…přitom na MS ve Švédsku na konci minulé sezony byly výsledky mnohem vyrovnanější. Změnili jste nějakým způsobem přípravu a trénink přes zimu nebo čím si vysvětluješ takový rozdíl mezi vámi a zbytkem startovního pole? 

Ježiši, to zní krásně o 40 minut na 5ti hodinách… a je pravda že na loňském MS jsme na 8mi hodinách  vyhráli o 14 minut…  Ale každý závod je jiný a hlavně na každém závodě se sejde úplně jiná konkurence. V Chorvatsku s námi na začátku závodu držel krok jeden Švýcarsko-Norský tým. Papírově měli být určitě lepší plavci než mi, ale ve vodě se nám nevzdalovali a my jsme je hned od prvních běhů trochu ´natahovali´ . Naposledy jsem je viděla, když jsme nalézali do tříkilometrového plavání v první skupině a cíl byl jednoznačný, udržet se v ní. Také Martin pracoval hodně tvrdě, aby jsme ve skupině zůstali. Povedlo se, ale ten druhý mix jsme už při výlezu neviděli. Nakonec jsme se dozvěděli, že museli kvůli nějakému zranění ze závodu odstoupit… Takže ten velký rozdíl v cíli byl tím, že nebyla tak velká konkurence. Na startu tu nebyl nikdo z první pětky z MS. To se určitě změní za pár dní na Uttu. Konkurence tu bude určitě mnohem větší. 

Já jsem tu přípravu moc od loňského roku neměnila. Člověku se moc nechce měnit to, co funguje, na druhou stranu také člověk nemůže pořád dělat to samé, začal by stagnovat a nikam by se neposouval.  

Z kraje roku jsi v jednom z rozhovorů říkala, že hlavním letošním cílem je obhájit titul mistrů světa ve swimrunu. Po prvním závodě se může zdát, že ve Vaší kategorii to bude „brnkačka“… Očekáváš vyrovnanější závody postupem roku?

Určitě ano, ono je to hodně o financích, týmy se rozhodují kam pojedou a kam ne. Také se týmy hodně promíchávají. Někdy se spojí dobrá holka s dobrým klukem a je z toho velice dobrý tým, takže vlastně nikdy nevíme, kdo bude na startovní čáře… Rozhodně nemám pocit, že by to měla být brnkačka. Navíc tím, že víc běhám se začínají pomalu ozývat nějaké bolístky. Už vloni mě trápilo koleno a letos se k tomu přidal i kotník. Doufám, že se mi to podaří nějak ukočírovat. Když člověk zvládne takovou porci jako je 65 kilometrů běhu a 10 plavání, říká si, že už zvládne všechno, ale tak to není. Je tu nový rok, je potřeba zase dobře natrénovat, přistupovat k závodům s respektem, jinak se to na trati vymstí. Pro mě je každá vzdálenost nad 15 kilometrů hrozná dálka, ale z loňska jsem si odnesla spoustu zkušeností, musím z nich čerpat a přemýšlet o každém jednotlivém závodě, protože každý je jiný, vyžaduje trochu jinou přípravu a to nejen fyzickou, ale i psychickou.

Cílovou pásku prvního závodu Ötillö Swimrun world series 2019 jako první opět protíná Helena Karásková s Martinem Flintou

Když se ale vrátíme k tréninku, jak vypadá tvoje příprava přes zimu? Máš nějaké specifické tréninky přímo na swimrun nebo se jedná spíše o obecný vytrvalostní trénink v jednotlivých disciplínách? 

Letos jsem přes zimu hodně jezdila na lyžích. Musela jsem udělat změnu, protože po 9ti letech tréninku na triatlon jsem toho měla popravdě plné zuby a i když se to může zdát divné, sklouzla jsem do stereotypu, plavání, kolo, běh… Lyže mě zachránily, že jsem u závodění ještě vydržela. K lyžím jsem hodně plavala, především s packama a kombinovala to s běháním na páse. Kdybych v zimě po bazénu vyběhla ven, byla bych hned nemocná. Samozřejmě někdy je to těžké naplavat  a naběhat objem, nejsou to tréninky, které bych měla úplně v lásce, ale jsou potřeba a bez nich to nejde. 

Za 2 týdny nás čeká také první letošní závod v ČR. Voda v nádržích a přehradách měla ještě koncem dubna mnohdy pod 10°C a do bazénů je občas vstup s packami a jiným plaveckým vybavením zakázaný. Jak tedy ideálně trénovat na swimrun v našich podmínkách?

Já jsem teda překvapená, že se někde nesmí plavat s packama a osmou…snad každý bazén by měl mít vyhrazené nějaké dráhy na kondiční plavání a tam by to mělo jít… Já tedy v 95ti procentech trénuju v bazénu a pak to hned spojím s běháním na páse pokud je zima a nebo venku a nebo obráceně. Nejprve běh a pak plavání a někdy k tomu přidám ještě ten závěrečný běh.  Je pravda, že když člověk bude trénovat venku, těch přechodů může udělat hodně, ale já plavecké tréninky venku moc nemusím, to už by opravdu muselo být krásné počasí… A co se týče té teploty, tak 10 stupňů je pořádná kosa. To už je na dlouhý neopren a rukavice, nemluvě o neoprenové čepici. To si myslím, že pokud se člověk neotužuje, na trénink venku určitě není. V závodě, pokud plavecké úseky nejsou moc dlouhé, se to zvládnout dá, ale musíte se na to psychicky připravit, že vám bude zima…

V článku o závodě v chorvatském Hvaru jsi psala, že jsi občas bojovala s tím, aby ses v plaveckých úsecích nezamotávala do lana, které vás s Martinem spojovalo. Ty sis s tím se svými zkušenostmi poradila, ale máš nějaký tip nebo trik, který by pomohl i méně zkušeným závodníkům, aby se jim toto nestávalo a lano tak pro ně nebylo spíše přítěží než pomocí?

Ano, zamotávala, ale byla to moje chyba. Nepodařilo se mi nalézt rychle do vody a lano se mezi námi hodně natáhlo a já nebyla schopná si doplavat na kolegovy nohy. Musela jsem si pak hodně kontrolovat směr a to mě taky brzdilo. Neviděla jsem už ani bublinky. Bála jsem se abychom se nezamotali i s jinými týmy. Jediné doporučení je naučit se plavat v nohách toho druhého :). Sice občas zavadíte o kolegovy nohy, ale lépe s ním zůstanete v jedné lajně. Protože vždycky když přetáhnete packou lano, nemůžete dokončit záběr a to vás hodně brzdí 

Napadá tě nějaký další tip nebo rada, co bys nám jakožto „swimrun začátečníkům“ do závodu poradila? Ať už co se týká výbavy, taktiky nebo čehokoliv jiného? Jak třeba zvolit obuv na swimrun?

Určitě by si každý měl vyzkoušet, jak se mu poběží v mokrých botách. Nevěřila jsem tomu, ale stejně jako vybíráte botu, musíte vybrat i tu správnou ponožku. Určitě i když bude teplo neberte si slabou ponožku, já volím stejné jako v zimě do lyžáku a nikdy jsem si žádný puchýř, otlak ani další zranění z bot nepřivodila. Vyzkoušejte si i velikost osmy, může být myslím kolem 80ti centimetrů dlouhá, ale je potřeba si to vyzkoušet aby vám dobře seděla a pak nepřekážela při běhu.

Přemýšlejte nad svým vybavením, ponesete ho celou cestu sebou, má  vám pomáhat a ne zbytečně brzdit. Prostudujte si občerstvovačky, ať sebou zbytečně nenesete moc jídla a pití…na druhou stranu ať Vám zase někde zbytečně nedojde, protože je ještě daleko k občerstvovačce. Nezapomenout na to, že když je studená voda, sebere Vám dvakrát tolik energie... 

A na závěr se zeptáme, uvidíme tě také na nějakém závodě v České republice? 

Bohužel mi to nevyjde, termíny se kryjí. Uvidím, jak na tom budu po MS v září, to se jede v pondělí a o víkendu je poslední závod v Čechách. Na závodění to asi nebude…ale uvidím 🙂

Helčo, i za naše čtenáře děkujeme za tvoje postřehy a všechny rady a přejeme Ti hodně úspěchů do dalších závodů a především pevné zdraví!

Pro všechny zájemce současně přidáváme odkaz na velmi pěkný článek Heleny o prvním letošním závodě Ötillö swimrun world series v chorvatském Hvaru.